Můj přístup k modelářství
Modelářství je pro mě způsob, jak se od všeho ostatního vypnout – a zároveň si připomenout příběhy lidí, kteří létali ve válce. Zaměřuji se výhradně na měřítko 1:72. Je kompaktní, nabídka kitů je obrovská a sbírku lze smysluplně budovat bez nároku na výstavní sál.
Kurátorský záměr
Sbírka zahrnuje pouze letouny, které operačně létaly za druhé světové války. Každý model se snažím postavit podle konkrétního historického stroje – s referencí na dobové fotografie a literaturu, nikoliv jen „obecný typ".
Ve sbírce záměrně chybí sovětské letectvo. Je to vědomé rozhodnutí: nechci historické modely propojovat s tím, co Ruská federace dnes dělá na Ukrajině. Web pokrývá techniku ostatních válčících stran.
Jak to začalo
Začal jsem na začátku osmdesátých let – stavěl modely starší kamarád a já se přidal. Nejdřív jsem je jen lepil, bez jakéhokoli barvení. Zlom přišel někdy v roce 1984, kdy jsem u spolužáka Jardy, který chodil do modelářského kroužku viděl poprvé nabarvený interiér. Celou starou sbírku jsem zrušil a začal znovu – tentokrát pořádně.
Barvení tehdy nebylo žádná legrace. Normální modelářské barvy prostě nebyly k sehnání, takže jsem sáhl po tipu z ABC: Nitrolak na kožu. ABC doporučovalo přimíchat dětský pudr pro matný efekt, k tomu jsem se ale neodhodlal. Na světle modrou jsem neměl nic lepšího než fermež, která schla celý den. A pak – někdy v druháku na gymplu – se rozneslo, že ve Zlíně dostali do Mladého technika Humbrolky. Ulili jsme se z poslední hodiny a na Pionýře se vydali na velké nákupy. Měli jen černou a bílou. Ale ta kvalita – to byl šok.
Pád režimu přinesl do modelářství boom. Najednou bylo možné sehnat kvalitní barvy, nástroje a stavebnice, což výrazně zlepšilo možnosti modelářů. Přineslo to ale i další možnosti. Třeba počítače. Takže na modelaření nezbyl čas a tak šlo modelářství na dlouhých třicet let stranou.
Jak stavím
Používám airbrush, masky (kupované i vlastní – vlastní hlavně pro kamuflážní pole) a weathering dělám jako samozřejmost. Velká část know-how pochází z YouTube – to kdybych mohl za socialismu. Další zdroje hledám na fórech a webu.
Oblíbení výrobci
Eduard, Tamiya, Special Hobby – a u všech platí, že jen to kvalitní. Zvláštní slabost mám pro japonské výrobce.
Vladimír Šulc (Eduard), Alfred Riedel (Special Hobby) a Shunsaku Tamiya při rozhovoru, který se nestal
Denní čtení
Scalemates
Pro detailní evidenci stavebnic, doplňků a rozpracovaných projektů využívám platformu Scalemates. Zde naleznete můj kompletní profil i seznam modelů, které na stavbu teprve čekají.