Předloha
Nakajima Ki-84 Ko Hayate s taktickým označením „bílá 762" sloužil u 1. čútai, 112. sentai a v období červen–červenec 1945 je spojován s letištěm Nitta v Japonsku. Jde o pozdně válečný stíhací typ určený především k obraně metropole a klíčových průmyslových oblastí; v této fázi konfliktu byly stroje často nasazovány v náročných podmínkách, s omezeným zázemím a pod tlakem rostoucí spojenecké převahy ve vzduchu.
Jasuro Masaki
Pilotem předlohy je kapitán Jasuro Masaki, příslušník 112. sentai, která patřila mezi jednotky vyzbrojené „Hayate“ při domácí obraně v závěru války. V létě 1945 byla služba stíhačů v Japonsku spojena s častými poplachy a zrychleným operačním tempem, zatímco jednotky se potýkaly s nedostatkem paliva i náhradních dílů. Konkrétní „bílá 762“ tak reprezentuje typické nasazení Ki-84 v úplném závěru války: krátké pohotovostní lety, snahu udržet stroje provozuschopné a obranu proti stále intenzivnějším spojeneckým náletům.
Bílá 762
Nakajima Ki-84 Ko Hayate „bílá 762“ bývá často označována jako pozdní výrobní série, přesněji však představuje střed výrobního běhu tohoto typu. Taktické číslo u jednotek IJAAF obvykle odpovídalo koncovce výrobního čísla, takže zde jde o sériové číslo 1762. Při odhadované celkové produkci Ki-84 (včetně prototypů a zkušebních sérií) něco málo přes 3 500 kusů vychází „1762“ skutečně zhruba doprostřed. Pro stavbu modelu je důležité i praktické vodítko: s/n nižší než 2000 znamená použití starší, mírně menší varianty olejového chladiče.
Nakajima Ki-84 Hayate
Nakadžima Ki-84 Hayate („Čerstvý vítr“) byl japonský armádní jednomístný stíhací letoun druhé světové války, oficiálně označený jako stíhač typu 4 (Jon-šiki sentóki). Ve spojeneckém kódu nesl jméno Frank. Šlo o moderní, rychlý a poměrně odolný stroj se silnou výzbrojí a dobrým doletem; když se s ním Spojenci v roce 1944 setkali, výkony Ki-84 je nepříjemně překvapily, i když už tehdy hrála zásadní roli jejich výrazná početní převaha.
Vývoj Ki-84 armáda zadala 29. prosince 1941 jako perspektivní náhradu za Ki-43 Hajabusa. Nový typ měl navázat na obratnost svého předchůdce, ale nabídnout vyšší rychlost, stoupavost a celkově lepší bojové parametry. Konstrukčně šlo o robustní dolnoplošník s kapkovitým překrytem kabiny a zatahovacím záďovým podvozkem, jehož hlavní nohy se sklápěly směrem k trupu.
Pohon zajišťoval vzduchem chlazený dvouhvězdicový osmnáctiválec Nakadžima Ha-45 (v různých provedeních včetně pozdějšího výkonnějšího Ha-45-21) s čtyřlistou vrtulí; krátkodobé zvýšení výkonu umožňovalo vstřikování směsi vody a metanolu. V provozu se však objevovaly potíže, zejména s palivovou soustavou a také s křehčí konstrukcí podvozku, která zvyšovala riziko nehod na provizorních polních letištích. Standardní výzbroj tvořily dva synchronizované kulomety Ho-103 ráže 12,7 mm nad motorem a dvojice 20mm kanónů Ho-5 v křídlech. Pod křídly byly závěsníky pro dvě pumy 250 kg, případně pro kombinaci pumy a přídavné nádrže.
Stavba a úpravy
Arma Hobby pokračuje svou sérií vynikajících kitů a Ki-84 nezklame. Výlisky mají nádhernou saténovou texturu a nýtování je neuvěřitelně jemné. Většina dílů do sebe hladce zapadla a tmel jsem prakticky nepotřeboval. Jediné místo, kde jsem se trochu zdržel, bylo osazení dílů kapoty motoru – potřebují hezky srovnat a místy lehce obrousit. Celkově příjemná a pohodová stavba.
Barvy a postupy
Pro airbrush jsem použil barvy Gunze řady C – na horní plochy , na spodní plochy .
Použitý barevný převodník Tamiya - Gunze
Co říkají modeláři
Ki-84 Hayate od Arma Hobby ve 1/72 pokračuje v sérii vynikajících kitů tohoto výrobce a svou kvalitou se řadí po bok jejich Wildcatu, Mustangu a Hurricanu. Výlisky jsou precizní s luxusní saténovou texturou, jemnými rytými linkami, kruhovými hlavami nýtů a hustým nýtováním na středové sekci spodního křídla. Kokpit je detailní s řadou oddělených dílů – podlahou, přístrojovou deskou s vypuklým reliéfem, řídící pákou, pedály a radiostanicí. Motor nabízí dva řady válců s chladicími žebry, táhly, výfukovými svody a leptaným zapalováním. Podvozkové šachty jsou pěkně detailní a kola subtilně zploštělá. Překryt kabiny ze tří čirých dílů lze zobrazit otevřený i zavřený pomocí dvou alternativních vložek horní části trupu. Obtisky tiskne Techmod – jsou tenké, lesklé a s minimálním přesahem laku.
Stavba je příjemná a pasování výborné – mnoho dílů zapadne s uspokojivým cvaknutím a bez potřeby tmelení. Drobnou výzvu představuje osazení dílů kapoty motoru, které vyžadují trpělivost při vzájemném vyrovnání a místy i lehké broušení. Sedačka pilota by uvítala drobné úpravy pro lepší věrnost. Dlouhé a úzké obtisky vyžadují pečlivé nastavení polohy. Celkově jde o stavbu, kterou modeláři popisují jako pohodovou a přímočarou.
Galerie
Zdroje
- Nakadžima Ki-84 Hajate - Wikipedie - český přehled vývoje, verzí a bojového nasazení
- Nakajima Ki-84 - anglický souhrnný článek o typu a jeho variantách
- Nakajima Ki-84 “Hayate” - Aviation History - stručný historický a technický přehled letounu
- Nakajima Ki-84 Hayate (Frank) Single-Seat, Single Engine Monoplane Fighter Aircraft - Military Factory - základní profil typu se specifikacemi a stručnou historií
- The Last Gales of the Empire - Arma Hobby - článek k markingům stavebnice, včetně stroje od 112. Sentai
