Messerschmitt Bf 109F-4/Trop

Messerschmitt Bf 109F-4/Trop, Eduard 1:72

Předloha

Hans-Joachim Marseille

Model představuje letoun Messerschmitt Bf 109F-4 "žlutá 14" WNr. 8673, na kterém létal Hans-Joachim Marseille, nejúspěšnější německý stíhač na západní frontě se 158 sestřely, od 24. srpna do 25. září 1942. Dosáhl na něm 49 sestřelů.

Messerschmitt Bf 109

Messerschmitt Bf 109 byl standardní stíhací letoun Luftwaffe už těsně před druhou světovou válkou a po její velkou část – spolu s Focke-Wulfem Fw 190 – tvořil páteř německých stíhacích sil. Typ vznikl v polovině 30. let u Bayerische Flugzeugwerke pod vedením Willyho Messerschmitta a Roberta Lussera.

Friedrich

U verze Bf 109F („Friedrich“) se konstruktéři soustředili na co nejčistší aerodynamiku a současně na zástavbu modernizovaného motoru DB 601E (1 350 k). Změny byly patrné na nové kapotáži motoru se zvětšeným kuželem vrtule plynule navazujícím na obrys přídě, na upraveném vstupu vzduchu do kompresoru na levém boku i na odstranění vzpěr vodorovných ocasních ploch. Zesílena byla zadní část trupu a ostruhové kolečko bylo řešeno jako polozatahovatelné. Výrazně se přepracovalo také křídlo: upravily se sloty na náběžné hraně, zkrátila křidélka a změnily se klapky v oblasti za chladiči – šlo o štěrbinové klapky, které zároveň pomáhaly regulovat proudění vzduchu radiátory. Chladiče se posunuly více dozadu, byly nižší a křídlo dostalo oblé konce, čímž vzrostla nosná plocha.

Luftwaffe od nové verze očekávala návrat převahy, a na jaře 1941 se „Friedrich“ skutečně zařadil mezi velmi nebezpečné protivníky. Slabinou byla spíše relativně lehká výzbroj: standardně dva kulomety MG 17 a motorový kanón v ose vrtule. Právě kanón se podle podverzí měnil (F-1 používala MG FF/M, F-2 kanón MG 151 ráže 15 mm a F-4 MG 151/20 ráže 20 mm). Zpočátku se objevovaly dětské nemoci – například potíže se zbraněmi či přehříváním – ale po odladění si verze F získala u pilotů velkou oblibu díky vyvážené kombinaci výkonu a obratnosti. Během operace Barbarossa tvořily Bf 109F významnou část stíhací výzbroje Luftwaffe na východní frontě a stejně jako předchozí varianty se upravovaly i pro nasazení v horkém podnebí (Trop).

Bf 109F-4

Podverze Bf 109F-4 navázala na F-2, ale klíčová změna spočívala v přechodu na 20mm MG 151/20. Zlepšila se také ochrana pilota přidáním pancéřování a zavedením samosvorných palivových nádrží. Celkem bylo vyrobeno 1 841 kusů.

Stavba a úpravy

Jako základ posloužila kvalitní stavebnice od firmy Eduard v limitované edici Wundershöne Neue Maschinen pt. 1 Dual Combo (2142). Stavba byla pohodová. Výfuky odlité se zahloubenými nátrubky.

Eduard Friedrich v ProfiPACK edici je radost stavět. Výbava je bohatá – dvě planžety leptů, maskovací pásky a velký arch obtisků. Povrchové detaily patří k tomu nejjemnějšímu, co jsem v 1:72 viděl. Kokpit nevyžaduje žádný aftermarket a řešení podvozkových noh je podle mě nejlepší v tomto měřítku. Pasování je výborné, tmel jsem nepotřeboval. Jedinou drobnůstku představují ocasní plochy, které je třeba mírně upravit před zasazením, a kryt trupových kulometů, jehož osazení je o trochu náročnější.

Barvy a postupy

Použity barvy Gunze řady C (C119 Sand Yellow a C118 Light Blue). Stroj má horní pískovou barvu RLM 79 nestandardně nastříkanou na celých bocích trupu.

Co říkají modeláři

Bf 109F-4 od Eduardu ve 1/72 je považován za nového krále Messerschmittů v tomto měřítku s povrchovou detailností patřící k tomu nejjemnějšímu, co lze v jakémkoliv měřítku nalézt. Kit přichází s bohatou výbavou zahrnující dvě planžety leptaných dílů, maskovací pásky Kabuki a štědrý arch obtisků. Všechny řídící plochy jsou oddělené a lze je natavit do různých poloh. Kokpit nevyžaduje žádné aftermarket doplňky a řešení podvozkových noh a nosových kulometů patří dle modelářů k nejlepším v tomto měřítku. Eduard myslel i na modeláře s nešikovnýma rukama – nejkřehčí díly jako vyvažovací plošky křidélek, anténní stožár, pitotka či hlavně zbraní jsou v rámu přiloženy dvakrát.

Stavba je přímočará a příjemná, pasování výborné bez potřeby tmelení. Pouze ocasní plochy si vyžadují mírné upravení před zasazením a osazení krytu nosových kulometů je o něco náročnější. Celkově jde o model, který je radostí stavět i malovat.

Galerie

Boční pohled na model Messerschmitt Bf 109F-4/Trop Pohled zepředu na model Messerschmitt Bf 109F-4/Trop Zadní pohled na model Messerschmitt Bf 109F-4/Trop Celkový pohled na model Messerschmitt Bf 109F-4/Trop

Zdroje