Předloha
Moje předloha zachycuje letoun Focke-Wulf Fw 190A-5 „Žlutá 3“ výrobního čísla 2648, na němž v létě 1943 létal poručík Josef Wurmheller od 9./JG 2. Stroj tehdy působil na základně Vannes ve Francii v řadách Luftwaffe.
Josef Wurmheller
Josef „Sepp“ Wurmheller patřil k nejúspěšnějším stíhacím pilotům Luftwaffe. Během více než 300 bojových letů dosáhl 102 potvrzených vítězství, přičemž většinu získal na západní frontě. Výrazně se prosadil zejména v bojích proti britským Spitfirům a později i proti čtyřmotorovým americkým bombardérům.
Do Luftwaffe vstoupil v roce 1937, po výcviku létal u JG 53 a první vítězství si připsal už v září 1939. Bojoval v bitvě o Británii, krátce působil i na východní frontě, kde zaznamenal devět sestřelů, a poté byl převelen k JG 2 „Richthofen“ na západ. Právě zde se zařadil mezi přední německá esa. V srpnu 1942 v průběhu operace u Dieppe dosáhl během jediného dne několika vítězství a jeho skóre dál rychle rostlo.
Od dubna 1943 velel 9. peruti JG 2. V době, kterou zachycuje tato předloha, již patřil mezi zkušené a vysoce ceněné velitele jednotky působící nad okupovanou Francií. Padl 22. června 1944 při leteckém souboji nad Francií po srážce se svým číslem. Posmrtně byl povýšen do hodnosti majora.
Focke-Wulf Fw 190A
Focke-Wulf Fw 190, přezdívaný Würger („Ťuhýk"), byl německý jednomístný stíhací letoun navržený Kurtem Tankem na konci 30. let. Spolu s Messerschmittem Bf 109 tvořil páteř Jagdwaffe a díky dvouřadému hvězdicovému motoru BMW 801 mohl nést větší zátěž než Bf 109, což z něj činilo univerzální platformu – sloužil jako denní stíhač, stíhací bombardér i útočný letoun. Piloti jej měli v oblibě pro větší palebnou sílu a lepší ovladatelnost v nízkých a středních výškách ve srovnání s Bf 109.
Od srpna 1941 operoval Fw 190 nad Francií a rychle prokázal převahu nad tehdy hlavním britským stíhačem Spitfire Mk.V – předčil ho ve většině parametrů kromě poloměru zatáčení. Tuto převahu si udržel až do konce roku 1942, kdy se objevil Spitfire Mk.IX. Od listopadu 1942 se Fw 190 prosadil také na východní frontě, kde uspěl jak ve stíhacích jednotkách, tak ve specializovaných útočných svazcích. Mezi piloty, kteří na něm dosáhli nejvyšších počtů sestřelů, patřili esové jako Otto Kittel, Walter Nowotny nebo Erich Rudorffer.
Focke-Wulf Fw 190A-5
Verze A-5 vznikla poté, co bylo zjištěno, že Fw 190 snadno unese větší množství výzbroje. Motor BMW 801 D-2 byl posunut o 15 cm dopředu, čímž se přesunulo těžiště a vznikl prostor pro větší zátěž v zadní části letounu. Trup byl oproti předchůdci prodloužen, přičemž tato úprava se stala základem pro všechny pozdější varianty. Výroba A-5 probíhala od dubna 1943 a celkem bylo vyrobeno 1 752 kusů.
Stavba a úpravy
Tohle byl můj první skutečně dokončený model po více než třicetileté pauze. Předtím jsem si jen na rozjezd vyzkoušel starý Typhoon a short-runovou Airacobru, abych si ověřil, že se člověk k modelařině vrací podobně jako k jízdě na kole. Jen oči už neslouží jako dřív, takže jednou z prvních větších investic byla lampa s LED osvětlením.
Moderní stavebnice od Eduardu na mě zapůsobila velmi silně. Ve srovnání s tím, na co jsem byl zvyklý z dřívějška, působila jako úplně jiný svět a nostalgie po starých modelech od KP mě rychle přešla.
Současně to byla i moje první zkušenost s nákupem aftermarketových doplňků, navíc objednaných ze zahraničí. Celá stavba tak pro mě byla i návratem k modelařině, i vstupem do její současné podoby.
Barvy a postupy
Horní plochy jsem nastříkal barvami Gunze Aqueous (RLM 74 Graugrün), (RLM 75 Grauviolett). Na spodní a boční plochy přišla barva Gunze Aqueous (RLM 76 Lichtblau).
Co říkají modeláři
Focke-Wulf Fw 190A-5 od Eduardu ve 1/72 je jednoznačně nejlepší dostupnou stavebnicí tohoto typu v daném měřítku a představuje skvělý příklad modelářského řemesla. Povrchová textura je vynikající – jemné a konzistentní ryté panelové linie doplněné nenápadným nýtováním na správných místech. Látkoviny řídících ploch jsou zpracovány s charakteristickými pásky, nikoliv s hrubě naznačenou žebrovou strukturou, jak bývá u jiných kitů Fw 190 zvykem. Kokpit je pro toto měřítko velmi dobře vybaven s oddělenými bočními konzolemi, dvoudílnou přístrojovou deskou s vylisovaným reliéfem a čirým zaměřovačem. Křidélka a ocasní kormidlo jsou oddělená a lze je natavit do různých poloh. Podvozkové šachty jsou detailně zpracovány se střechou šachty včetně charakteristických důlků. Spodní křídlo je vyztuženo křídlovým nosníkem zaručujícím správný úhel vzepětí.
Stavba je celkově příjemná s velmi dobrým pasováním – doporučeno je důsledné suché pasování a pozorné čtení instrukcí, neboť kit obsahuje velké množství nevyužitých dílů určených pro jiné verze, které se mohou zaměnit s požadovanými. Podvozkové nohy mohou být mírně náročnější na správné usazení kvůli mělkému otvoru pro jejich montáž. Ve verzi Weekend Edition jsou leptané díly nahrazeny dekaly přístrojové desky a pásů, což je pro toto měřítko plně dostačující. Kit je doporučován modelářům všech úrovní a představuje dobrou koupi.
Galerie
Zdroje
- Focke-Wulf Fw 190 - Wikipedie - český přehled vývoje, verzí a bojového nasazení
- Focke-Wulf Fw 190 - anglický souhrnný článek o typu a jeho variantách
- Focke-Wulf Fw 190 - AirVectors - podrobný technický a historický přehled celé řady Fw 190
- Fw 190 | German WWII Fighter Aircraft | Britannica - stručné encyklopedické shrnutí typu v angličtině
- Focke Wulf FW190A-8/R6 - RAF Museum - muzejní stránka k dochovanému letounu s historickým kontextem
